Novela zákoníku práce 2020

Zákon č. 285/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, vstoupil částečně v účinnost dne 30. 7. 2020. Druhá část změn zákoníku práce bude účinná od 1. 1. 2021. Přehled toho nejdůležitějšího vám přinášíme v tomto článku.

Změny účinné od 30. 7. 2020

Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů

Zákoník práce ve znění účinném od 30. 7. 2020 stanoví v § 338 odst. 3 nově podmínky, které musí být kumulativně naplněny, aby mohlo dojít k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů při převodu činnosti zaměstnavatele. Těmi jsou, že převáděná činnost musí být po převodu vykonávána stejným či obdobným způsobem, nesmí spočívat zcela nebo převážně v dodávání zboží a nesmí být zamýšlená jako krátkodobá či jednorázová, existuje skupina zaměstnanců vytvořená za účelem jejího vykonávání a je převáděn majetek zásadní pro její výkon, nebo je převzata podstatná část zaměstnanců tuto činnost vykonávajících.

S tímto souvisí také výpověď zaměstnance z důvodu přechodu práv a povinností podle § 51a zákoníku práce. Zákon nově stanovuje zaměstnanci k výpovědi 15denní lhůtu počítanou ode dne, kdy byl o takovém přechodu zaměstnanec informován. Pracovní poměr pak skončí nejpozději dnem předcházejícím účinnosti přechodu. Jestliže zaměstnanec nebyl informován nejpozději 30 dnů před účinností přechodu, může výpověď podat nejpozději do 2 měsíců od účinnosti přechodu a pracovní poměr pak skončí uplynutím 15denní výpovědní doby.

Změny účinné od 1. 1. 2021

Náhrada nemajetkové újmy

Novela zavádí jednorázovou náhradu nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance, která přísluší jeho manželovi, partnerovi, dítěti, rodiči a dalším osobám v poměru rodinném či obdobném, které újmu pociťují jako vlastní. V případě úmrtí zaměstnance se dále mění minimální výše náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s pohřbem, konkrétně výdajů na zřízení pomníku nebo desky, které budou nově hrazeny do výše nejméně jedenapůlnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství. Další změna se týká jednorázové náhrady pozůstalým, která nově přísluší dítěti zaměstnance bez ohledu na jeho zaopatření a rodiči bez ohledu na to, zda žil se zaměstnancem v domácnosti. Minimální výše je určena jako dvacetinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství.

Dovolená

Hlavní změnou je bezesporu zrušení dovolené za odpracované dny a změna výpočtu dovolené za kalendářní rok. Ta se vypočítá jako násobek stanovené, případně kratší týdenní doby a výměry dovolené, na kterou má zaměstnanec nárok. Nárok na dovolenou za kalendářní rok vzniká zaměstnanci, který u zaměstnavatele konal v příslušném roce práci po dobu 52 týdnů za nepřetržitého trvání jeho pracovního poměru. Pokud zaměstnanci takový nárok nevznikl, ale konal u téhož zaměstnavatele práci alespoň po dobu 4 týdnů, přísluší mu poměrná část dovolené. V případě, že zaměstnanec odpracoval v kalendářním roce více než dvaapadesátinásobek stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby, prodlouží se délka dovolené vždy o jednu dvaapadesátinu za každou další odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu. Zákoník práce ve znění od 1. 1. 2021 také umožňuje nevyčerpanou dovolenou na žádost zaměstnance převést do následujícího kalendářního roku pod podmínkou, že zaměstnanec v příslušném kalendářním roce vyčerpal alespoň 4 týdny dovolené.

Upraveno bude také krácení dovolené podle § 223 zákoníku práce, které lze nově využít pouze za neomluveně zameškanou směnu s tím, že musí být zaměstnanci i po takovém krácení poskytnuta dovolená v délce alespoň 2 týdnů.

Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež

Novým ustanovením § 203a zákoníku práce bude zavedeno pracovní volno související s akcí pro děti a mládež, za které bude zaměstnanci náležet náhrada mzdy nebo platu, jejíž úhradu bude moci zaměstnavatel požadovat ze státního rozpočtu.

Sdílené pracovní místo

Další nové ustanovení zákoníku práce, a to ustanovení § 317a, se týká sdíleného pracovního místa. To spočívá v obsazení jednoho pracovního místa dvěma nebo i více zaměstnanci s kratší pracovní dobou. Pracovní dobu si mají zaměstnanci rozvrhovat sami na základě dohody tak, aby každý naplnil průměrnou týdenní pracovní dobu maximálně ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období. Takto přidělení zaměstnanci musí být u zaměstnavatele v pracovním poměru s kratší pracovní dobou a musí mít sjednaný stejný druh práce.

Doručování

Ustanovení § 334 odst. 2 nově nebude klást na zaměstnavatele při doručování písemností do vlastních rukou zaměstnance požadavek dodržení pořadí způsobů. Preferováno bude pouze doručení na pracovišti, následné možnosti lze využít bez ohledu na jejich pořadí. Mezi možnosti doručení do vlastních rukou je nově zařazeno doručení prostřednictvím datové schránky, se kterým musí zaměstnanec písemně souhlasit. V případě doručování zaměstnavatelem prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebude zaměstnavatel povinen doručovat na poslední adresu, která je mu známa, ale na poslední adresu, kterou mu zaměstnanec písemně sdělil. Novela také prodlužuje lhůtu k vyzvednutí uložené písemnosti z 10 na 15 dnů.

U doručování zaměstnavateli zaměstnancem se nově stanoví fikce doručení, jestliže zaměstnavatel písemnost odmítne převzít, neposkytne součinnost nebo jinak znemožní doručení v místě jeho sídla či podnikání. Zaměstnanec může se souhlasem zaměstnavatele doručit písemnost také prostřednictvím datové schránky.

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                   Publikováno 27. 11. 2020