Dlouhodobé ošetřovné

Od 1. června 2018 mají pojištěnci, kteří z důvodu péče o osobu v domácím prostředí nemohou dočasně vykonávat výdělečnou činnost, možnost žádat o novou dávku ze systému nemocenského pojištění – tzv. dlouhodobé ošetřovné. Právě tehdy totiž nabyla účinnosti novela zákona o nemocenském pojištění, jejíž návrh připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. To si od této nové dávky slibuje jednak zajištění pomoci rodinám v krizových situacích, pečujícím o nemocného a podporu domácí péče a rovněž ochranu pečujícího zaměstnance ve vztahu k jeho pracovnímu místu a náhradě příjmů, neboť v průběhu čerpání dlouhodobého ošetřovného nemůže zaměstnanec dostat výpověď a po ukončení péče mu zákoník práce zaručuje návrat na jeho původní práci i stejné pracovní místo.

Dlouhodobé ošetřovné je možné čerpat v době bezprostředně následující po propuštění ošetřovaného z nemocnice, např. po nemoci či úrazu. Podmínkou je, že hospitalizace osoby závislé na péči trvala alespoň 7 kalendářních dnů a současně nemocnice potvrdila, že zdravotní stav této osoby po propuštění do domácího prostředí bude vyžadovat celodenní dlouhodobou péči alespoň po dobu dalších 30 kalendářních dnů. Nárok na dlouhodobé ošetřovné bude mít pečující osoba po dobu až 90 dnů v témže případě ošetřování, s náhradou příjmů ve výši 60 % denního vyměřovacího základu. Nezáleží přitom na skutečnosti, zda jde o zaměstnance či samostatně výdělečnou osobu, důležité naopak je, zda je tato osoba zúčastněna na nemocenském pojištění.

Zákon vymezuje poměrně široký okruh osob, kterým při splnění stanovených podmínek může nárok na tuto dávku vzniknout. Pojištěnec musí být s ošetřovanou osobou příbuzným v linii přímé nebo její sourozenec, tchýně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc, či manžel/ka, registrovaný partner/ka nebo druh/družka těchto osob. Dále manžel/ka ošetřované osoby, její registrovaný partner/ka či druh/družka a v neposlední řadě také jakákoliv jiná fyzická osoba žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti. V případě poskytování dlouhodobé péče téže ošetřované osobě, náleží dlouhodobé ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně více oprávněným, jestliže se při téže potřebě dlouhodobé péče vystřídají. Vystřídání je možné i opakovaně. Ošetřovaná osoba musí vždy dát souhlas k ošetřování konkrétní osobě, přičemž souhlas je možno později odvolat.

Žádost o dlouhodobé ošetřovné zaměstnanci podávají, tak jako u ostatních dávek nemocenského pojištění, na předepsaném tiskopisu prostřednictvím zaměstnavatele, k němuž je třeba připojit tiskopis vydaný ošetřujícím lékařem lůžkového zařízení o potřebě poskytování dlouhodobé péče, jakož i písemný souhlas ošetřované osoby s poskytováním dlouhodobé péče žádající osobou. Tuto žádost poté zaměstnavatel odešle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.

Je důležité mít na mysli, že ne vždy je zaměstnavatel povinen udělit souhlas s nepřítomností zaměstnance po dobu čerpání dlouhodobého ošetřovného. Jedná se o případy, kdy mu v tom brání vážné provozní důvody. Ty je však nutno chápat velmi restriktivně a při posuzování je třeba brát v potaz zejména povahu provozu a další organizačně technické poměry zaměstnavatele, stejně tak počet zaměstnanců zde působících a možnosti jejich vzájemného zastupování. Pouze v případě, že by byl znemožněn, narušen nebo vážně ohrožen řádný provoz zaměstnavatele, lze dovodit, že udělení souhlasu brání vážné provozní důvody.